Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Politické programy české reprezentace ve druhé polovině 19. století
Zikmund, Michal ; Malý, Karel (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Diplomová práce Politické programy české reprezentace v druhé polovině 19. století se zabývá programovými dokumenty i praktickou činností českých politických stran, ať už více či méně institucionalizovaných, mezi lety 1848 (březnová revoluce) a 1918 (zánik Rakouska- Uherska). Nejprve poskytuje obecněhistorický úvod (kapitola 1) a následně zkoumá programy politických stran ve třech širokých oblastech, definovaných jako 1) Uspořádání říše, státoprávní otázky (kapitola 2); 2) Ústavnost, občanské svobody a postavení občana (kapitola 3) a 3) Národnostní otázky (kapitola 4). U každé toto otázky je shrnut program státoprávní šlechty, národní strany (do roku 1874), resp. staročechů (od tohoto roku), mladočechů, sociálních demokratů, agrárníků, katolických stran, národních socialistů, pokrokářů a státoprávníků, realistů a anarchistů. V závěru se autor pokouší o vlastní charakteristiku zhodnocení činnosti české politické reprezentace, jakož i jejího významu pro vývoj po roce 1918.
Role Střední Evropy v americké zahraniční politice po studené válce
Jireš, Jan ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Kořan, Michal (oponent) ; Ellinger, Jiří (oponent)
Hlavním cílem této práce je zmapovat americké pohledy na postavení Střední Evropy v americké zahraniční politice v období od skončení studené války. Její ambicí je systematizovat tu výseč amerického myšlení, jež se dotýká Střední Evropy a vztahů USA s tímto regionem, a porozumět tomu, jak jednotlivé americké myšlenkové směry a tradice na tuto tematiku pohlížely a pohlížejí. Za tímto účelem využívá dvě existující typologizace amerického zahraničněpolitického myšlení a následně se pokouší formulovat typologizaci vlastní, jež by byla vhodnější pro postižení spektra amerických pohledů na Střední Evropu. Práce nepopisuje, co se ve středoevropsko-amerických vztazích skutečně stalo, ale snaží se přispět k porozumění americkému zahraničněpolitickému myšlení, respektive jeho jedné tematické součásti: té, jež se týká středoevropsko-amerických vztahů a postavení Střední Evropy v mezinárodní politice. Prostředkem, jenž k tomuto účelu práce využívá, je analýza amerického diskursu o Střední Evropě po skončení studené války, přičemž práce nepředpokládá přímý kauzální vztah mezi touto diskusí a reálnou podobou americké zahraniční politiky. Předpokládá nicméně, že praktická podoba americké zahraniční politiky vůči Střední Evropě je touto diskusí ovlivňována, respektive že postoje, názory a návrhy v ní vyjádřené...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.